Takzvaný král zvířat žije ve stepích a savanách hustě porostlých křovinami. Jeho písková barva srsti dokonale splývá se sluncem zažloutlou trávou. Loví hlavně zebry, antilopy, buvolce, prasata bradavičnatá, žirafy, mláďata hrochů a slonů, ale sní i ptáky, myši, hady, ještěrky, dokonce i kobylky a mnohdy nepohrdne ani zdechlinou. Lev také často odežene od kořisti levharta, geparda, nebo hyeny. Opačně může být lví smečka, pokud v ní není samec, obrána o kořist hyenami.
Na rozdíl od jiných kočkovitých šelem je to velmi společenské zvíře. Tvoří většinou smečky o 7–10 členech. I když si ho mnozí představují jako krutého lovce, dnes je situace spíše opačná – některé druhy lvů jsou na samém pokraji vyhubení. Lev se při lovu většinou snaží svou oběť zachytit drápy a stáhnout ji k zemi. Menším zvířatům potom prokousne shora krk, u větších mu nezbývá, než jim krk sevřít čelistmi zespodu. Ne vždy je však úspěšný. Pokud není dostatečně rychlý, potenciální oběť mu může utéci. Lov je často kolektivní záležitostí lvic a mladších lvů, což jim umožňuje ulovit i velká zvířata. Staří lvi hájí teritorium. Velikost teritoria lví smečky se pohybuje asi od 150–400 km2 a je ovlivňována množstvím kořisti, která se v dané oblasti vyskytuje. Denní spotřeba masa je 5 až 8 kg, ale naráz dokáže spořádat až 30 kg, potom několik dní odpočívá a tráví.